O knize: 2009 / Když vám není svěřen ani píď země, ani město, ani země, ale celý svět, je legitimním důvodem k hrdosti. Když se vám do rukou dostanou střepy nádoby cizího osudu, objeví se neodolatelná touha poskládat je do nové, lepší než té předchozí. Vlídné slovo zahladí ostré hrany, drsné slovo odštípne vyčnívající hrany, mozaika nově vzniklých cest se rozrůstá a rozšiřuje, aniž by tulákům předznamenala potíže a neštěstí. Pokud se ale necháte unést hraním na poli života druhých, riskujete, že si nevšimnete, jak z toho vašeho zůstanou jen útržky... Obsah Právo učit. Opakování toho, co bylo probráno Svoboda odejít, svoboda zůstat Právo učit. Pracujte na chybách